Direktiva - víkendové zamyšlení



V rámci našich manažerských kurzů s kolegy z Alternation vysvětlujeme frekventantům fungování a důsledky stylů manažerského vedení na škále od direktivy až po liberální přístup, chcete-li laissez faire.

Rizika direktivního stylu manažera při jeho dlouhodobém užívání, nebo i krátkodobém nadužívání, jsou mimo jiné tato:

Podřízení si odvyknout sami rozhodovat, chovají se jako ovce, čekají na pokyny a pokud ty nepřicházejí, nedělají raději nic. Nebo stále dokola to, co dělali dosud, dokud to šéf novým pokynem nezmění. Pracovníci postupně přestávají přemýšlet. Přicházejí tak pomalu, ale jistě o svoji svobodu. A vlastně jim to ani nevadí. Šéf je spokojen, všichni jsou přeci poslušní a plní příkazy. Nejkritičtější okamžik direktivního stylu řízení nastane ovšem až v momentě, kdy se ukáže, že plnění některého z šéfových pokynů nepřineslo očekávaný výsledek. Prostě se něco nepovedlo. Manažer se rozčiluje, jak to, že to špatně dopadlo? V tu chvíli se z jeho týmu ozve: „Ale vždyť jste nám to nakázal, že máme dělat tohle, tak jsme to dělali. My za nic nemůžeme!“ Nebo ještě lepší věta: „Měl ses nás zeptat hned, co si o tom rozhodnutí myslíme. My bychom ti řekli, že je to blbost. Teď si s tím dělej, co chceš, my na to kašlem.“ S gustem v tom všichni šéfa nechají.

Výsledkem direktivního řízení jsou tedy časté spory a rozbroje typu kdo za co může. Dále nepřebírání osobní odpovědnosti. A samozřejmě skrytá, postupná ztráta svobody členů týmu. Jak to celé vidí manažer? Nevěří svým lidem. Nechce jim proto předat kompetence samostatně rozhodovat. Má informace, které svým lidem nedává. Bojí se, že by tím ztratil výhodu šéfa. Pomalu ztrácí soudnost, tím, že nechce slyšet názory ostatních si vytváří svůj vlastní svět, často vzdálený realitě. Svá špatná rozhodnutí svaluje na své pracovníky. A oni mu to vracejí, jak jsme popsali výše.

Rád hledám souvislosti mezi byznysem a politikou. Přemýšlím o tom i v tomto případě. Není náhodou výše popsaný model direktivního řízení až příliš podobný tomu, co se v posledních měsících děje v České republice? Místo manažera dosaďte vrcholové politiky. Místo pracovníků dosaďte občany. Jak to může dopadnout?


Zatím to bohužel u velké části společnosti vypadá na ovčí stádovistost, strach, čekání na pokyny, nezapojování vlastního myšlení, nepřebírání odpovědnosti. Politici nám nevěří, proto direktivně nařizují každý detail. Drží si informace jen pro sebe. Ztrácejí soudnost? Většina nevěří politikům, ale být ovcí je snazší než být za sebe odpovědným občanem.

Dejme si na tenhle model pozor v byznysu. Budujme raději svobodné společnosti. V nich se pracovníci krizí nebojí. Přirozeně je řeší. Přebírají osobní odpovědnost.


A nevěřme slepě tomu klišé, že v krizovém okamžiku je direktiva potřeba. Není. Svobodní a samostatní lidé, a nebylo jich málo, to dokázali svým přístupem ke stávající krizi. Zcela samostatně a zodpovědně vymýšleli a realizovali vše, co bylo třeba. Nepotřebovali k tomu pokyny a nařízení.

Příjemný víkend!

Roman Fiala, 8.5.2020

Mohlo by vas také zajímat - mourost davu: https://www.alternation.cz/post/opravdu-existuje-moudrost-davu

0 zobrazení

info@alternation.cz      +420 602 268 483   

  • Instagram - Black Circle
  • Facebook - Black Circle
  • LinkedIn - Roman Fiala
  • YouTube - Alt

Naši partneři v oblasti lidských zdrojů Peopledrive.