Lektorem češtiny ze dne na den?

Postřehy a tipy

Rádi byste své zkušenosti se vzděláváním dospělých využili pro dobrou věc? Říkáte si, že učení češtiny by mohla být zábava? Pak vás možná napadlo, že byste se mohli stát lektorem pro ukrajinské uprchlíky.

Možná vás k tomu napadá spousta otázek a váháte, jestli do toho jít. Následující postřehy a tipy by vám mohly usnadnit rozhodování.

Umí Ukrajinci číst a psát “naše” písmena?

Téměř všichni umí latinku a kdo ne, velmi rychle se ji naučil. Studenty zajímají i háčky a čárky, vyrobila jsem na to velké cedule, kterými mávám, kdykoliv je třeba.

Kdo na lekce chodí?

Na ty mé jen ženy. Učitelky, právničky, důchodkyně, zdravotní sestry, cukrářky, manikérky, účetní… Někdy přivedou i děti. (Dovolím si tedy pokračovat v ženském rodě)

Jak se dorozumíváme?

Neumím ukrajinsky ani rusky a vůbec to nevadí.

Je třeba mluvit nahlas, pomalu, srozumitelně a uplatnit špetku herectví. A hlavně zachovat klid, když něco říkáte potřetí a pořád si nerozumíte. Nakonec se pochopíte. A když se nepochopíte, rozhodně je nutné mít tištěný slovník. Google Translate je často spíš na škodu.

Čím začínáme?

Dobrý den, jmenuji se, jak se máte a nashledanou zvládnou během první půl hodinky. Pokračujeme orientací ve městě a základními slovíčky. Slova jako škola, taxi nebo autobus se řeknou skoro stejně. Studentky jsou velmi motivované a odhodlané se vše naučit rychle, takže je radost s nimi pracovat.

Podle čeho učit?

Učebnice Česky krok za krokem od Lídy Holé je perfektní, já mám pro sebe koupenou česko-anglickou online verzi, pro studentky máme ukrajinsko-českou edici.

Jak učit?

Pomalu předříkávat a nechat studentky několikrát opakovat. Rozdělovat je do dvojic, aby si vše vyzkoušely. Neustále je zapojovat, klást otázky. Mluvit v jednoduchých větách. Neříkat nic navíc, pokud to nesouvisí s tématem. Opravovat jen to, co se v tu chvíli učíte. Na začátku je jedno, jestli říkají autobus nebo avtobus, jmenuji se nebo jminuj se. Dobré je ale správnou výslovnost vždy zopakovat srozumitelně a nahlas, aby ji postupně odposlouchaly.

Co za to platí?

Studentky pochopitelně neplatí nic, lekce podporuje město a organizuje místní škola. Panu řediteli ZŠ Pražská tímto moc děkuji, má s tím spoustu práce navíc.

Kde se učíme?

Začaly jsme v jídelně Sport penzionu v Benátkách nad Jizerou. Teď už máme prostory ve škole.

Ema Klementová

moderátorka, lektorka