Mně se nechce

(čtení na tři minuty)

Máme konec ledna 2021, druhý rok už nás provází covidové nebezpečí a nálada mezi lidmi není nic moc. Zdraví je proměnlivé, atmosféra ve společnosti napjatá. Světlo na konci tunelu se i přes pomalé začátky očkování (nebo možná právě proto) nějak neobjevuje.

Ještě že já jsem úplně v pohodě, vyloženě nabitý pozitivní energií. Jen ji rozdávat. Ovšem dnes je takové divné sobotní odpoledne. Je obleva, všude voda a bláto, trochu fouká vítr, to rozhodně ven nepůjdu. To včera byla pořádná zima, mrzlo, až praštělo. Ležel ještě i sněhový poprašek. Takže je jasné, že jsem neměl moc náladu někde chodit a máčet si boty, to přece uzná každý. Kdežto předevčírem bylo vyloženě krásně, sluníčko svítilo až do pozdního odpoledne, sněhu bylo ještě po kotníky. Jenže jak si tak vzpomínám, taky jsem nebyl ani na krátké procházce. Sakra já už nebyl několik dnů venku😱. A víte proč? Protože se mi nechce. Nechce se mi. Rozumíte? Prostě nechce. Přitom když jsem se minulý víkend dokopal na procházku, dokonce společně s nejmladší dcerou, bylo to super. Hezky jsme si popovídali, vyvětrali se, přišli jsme domů v dobré náladě. Endorfiny z nás vyloženě „stříkaly“. Tak proč to nepodnikám častěji? Odpověď je jasná. Člověk si umí krásně zdůvodnit, proč něco nejde nebo to neudělá, než aby se do toho pustil. Umíme si poručit, ale často se neumíme poslechnout. A když se nechce hlavě, nechce se ani tělu. Přitom nejde jen o chození ven. Podobně jsme na tom s nějakou nepopulární činností, pracovními povinnostmi, vstáváním o víkendu nebo třeba věnování se našim nejbližším. A přitom když všechno toto absolvujeme, je nám dobře a jsme v pohodě. Co s tím? Mám radu. V jednotě je síla a ve dvou se to lépe táhne. Podporujme se, tvořme dvojice a „týmy“. Když se nechce jednomu, druhý či druzí ho přemluví. I svědomí při skupinových činnostech hryže víc, takže se většinou přesvědčíme. Jednou přesvědčí a přemluví druzí mě, jindy já je. Není důležité, o co jde. Není ani důležité, kdo z dvojice či skupiny lidí je odpovědnější a motivovanější a kdo se jen veze. Na to se historie neptá. Důležitý je výsledek. To je oč tu běží. Právě teď je doba, kdy se věnujme kromě svých pracovních povinností třem důležitým aktivitám:

1. Pohybu na čerstvém vzduchu

2. Přírodě kolem nás

3. Rodině, tedy našim nejbližším.

Takže vlastně taková rodinná procházka do přírody za účelem pozorování lesních zvířátek či nakrmení ptáků je takové „bingo na třetí“. Covidová doba neskončí ani za týden, ale bohužel ani za měsíc. A kdo máme silnou hlavu, tak to prostě dáme. A ještě pomůžeme vytáhnout ty, kteří to třeba dávají trochu hůř nebo skoro vzdávají. A když někdo může pomoct, měl by pomoct. A když je někdo jediný, kdo může pomoct, tak potom musí. Kupa blbých frází, ale když se jich budeme držet, můžeme někomu klidně zachránit i život.

A že se vám něco nechce? Mně občas taky ne. Ale společně to dáme a bude líp. Za chvilku tu bude jaro, víc sluníčka, dýl bude světlo a všechno se bude zdát veselejší😁.

Venku začíná krásně pršet. Tak víte co? Vypínám počítač a domluvili jsme se s děvčaty doma, že jdeme aspoň na půlhodinku ven. Co byste taky chtěli dělat jiného 😉, že? A jak nám bude po návratu? No přece moc hezky 👍.

Fajn pocity ze sebe, a hlavně pevné zdraví vám všem přeje

Petr Friesinger

+420 773 33 77 55 petr.friesinger@alternation.cz