Změna ve firmách v dnešní době: lidé nepotřebují příkaz, ale vysvětlení
„Tak nám mění ve firmě strukturu…probíhá reorganizace“, tak zněla první slova manažerky na našem setkání. Zeptala jsem se, jestli to bude přínos a manažerka pokračovala...
„Tak nám mění ve firmě strukturu…probíhá reorganizace“, tak zněla první slova manažerky na našem setkání. Zeptala jsem se, jestli to bude přínos a manažerka pokračovala...
Espresso bylo to odpoledne skvělé. Jako vždy v téhle asi nejmenší karlínské kavárně. Lehce nakyslé s ovocnými podtóny, přesně jak to mám rád. Takové, jaké umí jen tenhle barista. Vede svoji kavárničku se čtyřmi židlemi už patnáct let. Pro kávu si jezdí také sám. Až do Hamburku.
Ještě před pár lety existoval fascinující fenomén: lidé dočetli článek až do konce. Ne všichni, ale bylo jich hodně.
Dnes se většina z nás dostane sotva za druhý odstavec, než náš mozek zašeptá: „Co kdybychom… jen na malinkou chvilinku… mrkli na telefon?“
Každý rok přináší nové zkušenosti. Ten letošní mi připomněl, jak důležité je být přítomný – v rozhovoru, v emocích, i v tichu mezi slovy. Byl to rok plný setkávání, učení a vděčnosti.
Blíží se prosinec a s ním i konec roku 2025.
A „být pojišťovákem“ je profese jako každá jiná.
Někdo je uklízeč/ka, někdo lékař/ka a někdo „prodává pojistky“.
Možná je právě ideální čas pozastavit se a zamyslet se nad svými osobními i společenskými hodnotami doby, ve které žijeme. Klíčové zůstává jaký – zda více pozitivní nebo spíše negativní pohled zvolíme. Jisté je jedno.
Představte si mladou rodinu. Jeden z manželů je více doma: stará se nejen o děti, ale i o chod domácnosti. Druhý z manželů je více v práci: vydělává peníze.
VÍRA, VŮLE, NADŠENÍ!
Přesně těmito slovy začínalo na počátku tohoto tisíciletí úvodní školení nových poradců jedné finanční instituce. Bylo dvoudenní, konalo se každý měsíc na dvou místech v republice a vedlo
Než mě budou koučové čtoucí tento příspěvek lynčovat, předesílám, že i já jsem akreditovaný kouč. Takže tak trochu … no prostě „… do vlastního hnízda“.