Účastníci prémiového vzdělávání jisté středně velké banky mezi léty 2009-2015 znají dobře fiktivní investiční příběh níže. Vzpomněl jsem na něj v posledních dnech, kdy finišuji přípravu seriálu Finanční gramotnost pro příbramský „Gympl“. Rád jej po letech stručně připomenu, zde zejména z úhlu pohledu, že věnovat něčemu čas je osobním a svobodným rozhodnutím každého z nás, platí to samozřejmě i pro rozvoj.
Čas je vděčné téma k přemýšlení. Mnohdy nedoceněná, byť darovaná komodita. Podívejme se na ni z perspektivy, kde dělá opravdu divy.
Představme si, že Tři králové do jesliček v Betlémě přinesli kromě všeobecně známých darů, tedy zlata, myrhy a kadidla, také minci. Reálné platidlo tehdejšího světa v dané oblasti, konkrétně symbolický 1 šekel. Nejen historie znalí čtenáři teď lomí rukama a s rozcválaným tepem sotva popadají dech. Vyzval jsem k představě, nyní v příběhu pokračujme. Josef s Marií si peníz nenechali, nýbrž kapitál svého synka Ježíška uložili u židovského finančníka s úrokem 5 % ročně. Zisk tehdy nepotřebovali vybírat, šlo by o směšných 5 setin ročně. S majitelem kapitálu to nakonec dopadlo předčasně nedobře (i když pro budoucí lidstvo spíš naopak). V roce své smrti by na účtu našel 5,19 šekelů, téma tehdejší daně z příjmu není rozhodně podstatné.
Co ale je podstatné, spočívá v představě takové, že by potomci vybrali účet s původně vloženou 1 mincí až nyní, po 2025 letech. Vlastně by kapitál nevybrali, protože sotva bychom se ve světě setkali s čímkoli, co takovou hodnotu reprezentuje. Kolik myslíte, že by tam našli? Byla by to hodnota 7,6. Po těchto číslovkách by před desetinnou čárkou následovalo ještě 0000000000000000000000000000000000000000000. Pokud jste napočítali 43 nul, je to správně, 76 septilionů.
V příběhu využíváme extrémně dlouhý čas. Takový nereálný horizont každopádně jasně popisuje správnost rčení, že čas jsou peníze ve smyslu, že čas dělá peníze. Paralelou zde může být také čas věnovaný sobě a svému rozvoji. Ten bezpochyby přináší peníze, a to nejen skrze růst lidského kapitálu na trhu práce (toho, co si mohu vydělat do odchodu do finanční nezávislosti). Budoucí osobní zisk přináší jak obecné vzdělání, tak specifické oborové kompetence. Do nich patří i určitá úroveň finanční gramotnosti, která kromě dalšího v sobě zahrnuje chytrou péči o vlastní již vydělané prostředky (aby neztrácely svou hodnotu) a také odpovědné krytí si svých zad, aby mi ty prostředky nesebralo něco nečekaného (nicméně teoreticky latentně existujícího).
Je zcela na každém, čemu svůj čas věnuje. Jde o darovanou komoditu, darovanému koni na zuby nehleď.
Kdo v něm najde místo na růst, byť je dávno venku ze školského systému, má tzv. za tři jako ten, kdo šetří. Dlouhodobě.
Oboje chce prostě čas.
Petr Studený, lektor a kouč
