%20-%20kopie.png){kind=small}
Nedávno jsem na D1 prorazil pneumatiku. Vlastně žádné překvapení.
Vše dopadlo dobře, jak v daný okamžik, tak celkově. V kufru mého auta totiž bylo tzv. dojezdové kolo. No, je to takový chudší příbuzný opravdového kola, plechový ráfek a na něm nepříjemně úzká pneumatika. Ale dojedete. Okamžitou potřebu splní.
Směrem k domovu jsem se trochu loudal, tenhle nouzový pomocník vás totiž omezí na maximální rychlost 80 km/h. A soudný člověk se subtilní náhražkou místo levého předního kola ani touhu jet rychleji nemá.
Tak jsem si v kopcích na Vysočině přemýšlel a napadla mi jedna analogie. S tím dojezdovým kolem je to trochu jako s firemním vzděláváním v době covidové.
Rozvoj pracovníků firem se totiž poslední dobou živelně přesouvá do světa on-line. Externí dodavatelé vzdělávání zaplavují trh různými webináři, on-line kurzy. Managementy firem okamžitě zadaly svým HR oddělením a interním tréninkovým týmům úkoly: vše převést do on-line. Definuje se to procentuálně, velké korporace se předhánějí ve výši toho procenta. Jestli do distanční formy překlopí 70%, nebo 80% aktivit :o)
Jak to souvisí s mojí nehodou?
Dojezdové kolo je výborný nástroj na vyřešení okamžité krizové situace. Při nejbližší možné příležitosti si totiž rádi na auto namontujete opět plnohodnotné kolo. Kdo zažil jízdu na dojezdu, ví, o čem píšu. Současný trend on-line vzdělávání by měl být také jen dočasnou záležitostí, která pomáhá v krizové situaci. Jakmile to zase půjde, ať už to bude za měsíc, nebo za rok, měl by se trend otočit zpět k prezenčním technikám rozvoje. Proč? Protože dlouhodobé používání on-line vzdělávání může, kvůli jeho omezeným možnostem, znehodnotit celý proces rozvoje zaměstnanců. A hlavně jeho dopad do života a kultury firmy.
Teď slyším ty reakce: jsem zpátečnický, nechápu dnešní pandemickou krizi jako výzvu, ale zápecnicky si trvám na starých postupech, jsem negativní. A tak dále a tak podobně. Není tomu tak. Pouze vidím rizika. Situaci dlouhodobě sleduji, už několik let (viz například zde: https://www.alternation.cz/post/zachrání-e-kurzy-implementaci-získaných-soft-skills-do-praxe )
Distanční vzdělávání totiž nedokáže plně zaručit druhou složku procesu vzdělávání. Tou je sociální aspekt. Ano, také rozvoj dospělých není pouze o dodávání znalostí a dovedností (stejně jako vám každý správný pedagog potvrdí, že žáci nechodí do školy pouze kvůli získání znalostí a dovedností, ale hlavně, aby se socializovali a získali jakýsi „světový názor“). Také zaměstnanec si nutně potřebuje uspokojovat sociální potřebu, potřebu interakce, vztahu. V opačném případě z něho vychováváme robota.
A to, co se dnes v mnoha firmách děje, mi připomíná řidiče, který namísto odmontování dojezdového kola ihned jakmile to je možné, začne naopak postupně sundávat také zbývající tři plnohodnotná kola a nahrazovat je těmi plechovými dojezdovkami. S argumentem, že jsou levné, seženou se kdekoli a účel splní.
Ze své limuzíny tak vytvoří trakař. Pojízdný. Na první pohled plnící hlavní účel, dojet z bodu A do bodu B. Ale co když od toho trakaře bude potom očekávat plnou funkci? Na dálnici 130, plynulý průjezd zatáčkou, a hlavně: spolehlivost! Ukáže se, že na tohle trakař prostě nestačí.
Při vší úctě ke všem kolegům, kteří se dnes, stejně jako lektoři Alternation, věnují svým klientům prostřednictvím obrazovek svých notebooků, si dovolím apelovat na nás všechny: nezapomeňme na to, co je smyslem vzdělávání. Nepropadněme kouzlu moderních technologií. Nežeňme se za počty odučených hodin, množstvím proškolených lidí. Tahle práce není o čárkách ani o výkonu.
V Alternation jsme dlouho přemýšleli o tom, jak se s aktuální situací vypořádat. Vrhnout se do světa on-line? Nakonec jsme řešení našli. Pomohlo nám to, že jsme si tuhle otázku přeformulovali. Z „Převedeme naše aktivity z off-line světa do on-line světa?“ na „Jak můžeme zefektivnit rozvoj pracovníků našich klientů v dnešní době, aniž bychom je ochudili o sociální a vztahovou složku, která nejvíc podporuje jejich změnu a růst?“
A odpověď jsme našli. Zní: Tím, že se ještě více zaměříme na individuální rozvoj skutečně klíčových lidi ve firmě. Díky jejich vlastní invenci firmu posuneme k lepšímu fungování. Můžete to také chápat tak, že vybíráme ve firmách ty s největším potenciálem být skvělými řidiči. Takové, kteří vždy najdou správnou cestu, zvolí jí nejvíc odpovídající styl jízdy a nikdy nebudou dočasně nasazovat víc než jednu „dojezdovku“. Těm potom věnujeme energii a očekáváme od nich, že změnu a nový přístup k práci synergicky posunou za naší bedlivé supervize do celé firmy.
Přeji nám všem, lektorům, ať svoje stávající jízdy s dojezdovým kolem dobře zvládneme. A nezapomeňme: Je to pouze technický prostředek pro vyřešení krizové situace.
Pevné zdraví všem přeje
Roman Fiala, Alternation, 17.10.2020
Mohlo by vás také zajímat:
O sociálním kapitálu:
O Home Office: