%20-%20kopie.png){kind=small}
Mozek, jeho základní strukturu a fungování všichni známe. Opravdu? Víte třeba, že mozek v sobě obsahuje vlastně dva systémy?
Nebojte se, nebude následovat suchý výklad. Pojďme si raději vyzkoušet pár mozkových cvičení. Určitě nám celou problematiku osvětlí lépe. Začneme úplně jednoduše, abyste si mozek rozcvičili. Vyřešte rychle tuto hádanku:
Pálka a míček stojí dohromady 1,10 dolaru.
Pálka stojí o dolar více než míček.
Kolik stojí míček?
Máte to? Jasně: asi jste řekli 10 centů. Pokud ano, odpověděli jste intuitivně. Zvolili jste jasnou, přitažlivou odpověď. Ale – špatnou. Teď si to v klidu přepočítejte a máte správnou odpověď. Najdete ji také pod následující fotografií.
Správná odpověď je 5 centů.
Pokud patříte mezi statisticky prokázanou skupinu 80% populace, která v tomto případě hádá nesprávně, neděste se. Jenom potvrzujete existenci výše zmíněných dvou systémů v mozku. Váš mozek při hledání správné odpovědi pracoval v tzv. Systému 1. Ten funguje automaticky, rychle, s malým nebo dokonce žádným úsilím. Je to takový „autopilot“. Bez snahy o kontrolu rozhodnutí. V Systému 1 jsme po většinu dne. Do Systému 2 se přepínáme jen občas. Tento druhý systém totiž už vyžaduje poměrně hodně naší snahy a energie. Vědomě přiděluje pozornost určitým věcem. Myšlení v tomhle modu prostě už trochu „bolí“.
Oba systémy k životu potřebujeme. V Systému 1 například rychle vyřešíte standardní situaci na křižovatce. V Systému 2 spočítáte složitý matematický úkol. Jasně, ten úkol nahoře byl ale přeci jednoduchý, že. Proč byste tedy přepínali... :o).
Pokud jste uvedený příklad spočítali přeci jen správně hned „z první“, patříte mezi tu menšinu, která má velmi aktivní mysl. Pokud jste chybovali, inklinujete spíš k řešením s nejmenším vynaloženým úsilím. Uvidíme ale, jak se vám bude dařit dál.
První hádanku jsem si vypůjčil z knihy psychologa Daniela Kahnemana Myšlení rychlé a pomalé. To je ten psycholog, který naštval všechny ekonomy, když dostal Nobelovu cenu za ekonomii. Pokud chcete vědět, za co, přečtěte si tu knihu. Kahneman je guru experimentální psychologie a otec Systému 1 + 2 v našem mozku.
Pojďme si ale ještě vyzkoušet naše mozky. Zde jsou další dva úkoly pro vás:
Pokud 5 strojů potřebuje 5 minut na to, aby vyrobilo 5 výrobků, jak dlouho bude trvat, než 100 strojů vyrobí 100 výrobků?
100 minut NEBO 5minut
Na jezírku plave trs vodních lilií. Každý den se velikost trsu zdvojnásobí. Pokud zabere 48 dnů, aby trs pokryl celé jezírko, jak dlouho bude trvat, než trs pokryje polovinu jezírka?
24 dnů NEBO 47 dnů
Správné odpovědi najdete opět pod fotografií.
5, resp. 47
Jestli jste přistoupili i k těmto dvěma hádankám intuitivně, bez valného úsilí, bez zaměření pozornosti, zřejmě jste zvolili chybnou odpověď. Pokud jste se tentokrát víc soustředili, nechali svůj mozek namáhat se, asi jste uhodli. V prvním případě vám jel mozek na autopilota, v druhém jste zapnuli analytický Systém 2.
K čemu nám teorie dvou systémů v mozku je? Vysvětlím to pointou z experimentů, které s výše uvedenými otázkami prováděl na Princetonské univerzitě jiný psycholog, Shan Frederick v rámci svého slavného testu kognitivní reflexe. Polovina studentů, kteří byli tázáni, dostali tři nám již známé otázky vytištěné malým fontem v nevýrazné šedé barvě. Druhá polovina potom standardním černým písmem obvyklé velikosti. Jak to dopadlo? Co myslíte?
90% studentů, kteří měli před sebou standardně vytištěný text, udělalo alespoň jednu chybu. Ti, co dostali hůře čitelný text, chybovali pouze v 35% případů! To už je zásadní statistický rozdíl. Ano, výsledek byl opravdu lepší u horšího písma! Vysvětlení: To velké kognitivní úsilí (prostě, že se museli začít soustředit, aby text vůbec přečetli), mobilizovalo Systém 2. Ten potom odmítl intuitivní odpověď, kterou by jinak jistě rychle nabídl Systém 1.
(Mimochodem, docela by mě zajímalo, jaký je vztah vaší úspěšnosti odpovědí s velikostí monitoru nebo displaye, na kterém tento článek čtete – klidně mi napište, budu rád).
Co s tím vším tedy v praxi? Ne, nebojte se, není třeba studentům ve školách tisknout písemky z matematiky malým šedým písmem. V rámci naší běžné komunikace můžeme ale vědomě u komunikačního partnera atakovat ten systém v mozku, který chceme, aby zapojil. Pokud mu vše předneseme krásně na „stříbrném podnose“, lze očekávat, že také vše bezmyšlenkovitě odsouhlasí. Za chvíli ale možná ani nebude vědět, co jsme mu vlastně říkali nebo ukazovali. Chceme-li naopak, aby náš posluchač začal přemýšlet, měli bychom mu k naší informaci přidávat „drobné překážky“, které ho k přemýšlení donutí. Prostě buď záměrně podpoříme partnerovu intuici, nebo se ji naopak snažíme "vyřadit z provozu". Protože intuice dělá chyby.
Pár konkrétních příkladů:
chce-li obchodník prodat průměrné zboží, logicky nechce, aby zákazník moc přemýšlel, proto mu předloží úžasnou jednoduchou prezentaci, plnou emočních "nahrávek". Zákazník koupí v Systému 1 (a posléze třeba v Systému 2 lituje :o))
chce-li vedoucí porady vyřešit důležitý bod se svým týmem, nebude promítat úžasnou prezentaci v pwp, ale předloží řadu složitých tabulek, k tomu namaluje na flip schéma. Donutí své lidi přemýšlet a vyhne se tak emotivnímu, intuitivnímu a chybnému rozhodnutí.
jdete-li za svým šéfem s novým návrhem, připravili jste si argumenty... jak budou vypadat? To už si jistě dokážete zodpovědět sami, :o)
Samozřejmě že existence a znalost dvou systémů v našich mozcích je také základem pro veškerou manipulaci. Vlastně proto jsem vám také tento článek připravil. Abyste si vždy dokázali uvědomit, zda a jak je s vámi manipulováno (dnes velmi aktuální téma)
Ať se tedy nikdy nikým nenecháte zmanipulovat a vždy, když je to třeba, zapínáte svůj Systém 2, to vám přeje
Roman Fiala
Mohlo by vás také zajímat:
Jak funguje moudrost davu? Dočtete se zde https://www.alternation.cz/post/opravdu-existuje-moudrost-davu