%20-%20kopie.png){kind=small}
Část 2., pohled z pozice zaměstnance.
Pojďme se dnes podívat na aktivity HO z pohledu zaměstnanců. A opět si tento pohled můžeme rozdělit na argumenty „pro“ a „tak trochu proti“.
Přečtěte si také 1.část tohoto příspěvku zde:
Pro zaměstnance je výhodná a vítaná především situace, že:
1. Nemusí vstávat na budík, ale třeba o hodinu i více později, a vůbec si mohou přizpůsobit svůj časový program víc podle svých potřeb
2. Díky větší časové svobodě a volnosti si tak mohou během dne vyřídit třeba úřední věci nebo se věnovat nezletilým dětem
3. Mohou pracovat v neformálnějším oblečení, vždyť je vlastně nikdo nevidí
4. Ušetří nejen čas, ale často i peníze za dopravu
Naproti tomu i samotní zaměstnanci vnímají některá negativa, po kterých se jim po znovuotevření firemních prostor stýskat rozhodně nebude. Například:
1. Hodně zaměstnanců se potýká s IT technikou a dostává se do situací, které dosud nezažili a které pro ně nejsou právě komfortní
2. Umí si poručit, aby pracovali, ale neumí se pokaždé poslechnout, a tak je jejich produktivita až o desítky procent nižší
3. Po určité době chybí mnohým zaměstnancům sociální kontakt s jejich kolegy
4. Hrozí velké nebezpečí, že přítomnost maminky/tatínka doma vnímají především školáci jako jejich volno, a tak je veškeré soustředění to tam (o mladších dětech ani nemluvě)
Uvedu jeden příklad za všechny, který o práci doma taky hodně vypovídá. Již před více jak 10 lety jsem měl celý trenérský tým pracující z domu. Prostě když neměli školení či trénink, byli doma.
A dodnes vzpomínám na jednoho výborného trenéra, který tuto situaci vyřešil po svém. Aby nebyl doma rušen, pronajal si na své náklady (což jsem mu však následně aspoň částečně kompenzoval) vlastní kancelář v blízkém městě a tam jezdil. Prostě se oblékl, sbalil, nastartoval auto a „jel do práce“. Možná namítnete, jaký je to HO, když je v kanceláři. Ovšem byla to jeho vůle, jeho styl, byl 300 km od svého šéfa a byl vlastně pánem svého času. Když jsem mu třeba zavolal a ptal se ho na nějaké společné aktivity, byl schopen mi klidně v pátek v poledne říct, že je už doma na zahradě a seká trávu. Neměl s tím sebemenší problém a já taky ne. Dobře jsme totiž věděli, že má nejspíš vše hotovo, a hlavně že až bude potřeba – použiju jeho slova – „zatáhnout šponu“, tak to prostě udělá a bude pracovat podle potřeby. Pamatujete na minulý blog? Kompetence a odpovědnost mají být spojené nádoby.
HO mi přijde jako určitá paralela s naší fotbalovou ligou. Ta se dlouho nehrála a sportovní fanoušci volali po jejím znovuzahájení. Tedy aby se na stadionech hrálo, i když tam nebudou žádní diváci. „Fotbal bez diváků, to přece není nic plnohodnotného, je to jen náhražka, žádný fotbal to není, a tak ligu ani nespouštějte.“ To byl poměrně silný hlas velké části české sportovní veřejnosti.
Jenže rozhodnutí začít hrát bylo nejspíš správné. A to z mnoha důvodů:
- Fotbalisti jsou profesionálové a budou tak moci opět „pracovat“
- Jejich práce dává ekonomickou obživu spoustě dalších lidí (zaměstnanci v klubech, novináři, sázkové kanceláře, televizní štáby atd.)
- Diváci sice nebudou na stadionech, ale o to víc jich bude u televizních přijímačů
- Ve znovuotevřených restauracích mají jejich hosté opět o čem mluvit
- Nakonec se opět bude vědět, kdo je mistr a kdo bude hrát příští rok evropské poháry
- A přitom nebude mít toto rozhodnutí jen své vítěze, ale i poražené, protože prostě některý tým sestoupí do 2.ligy
A co teď s tím? HO ANO nebo (spíš) NE? Udělat místo často rozšířeného „Casual Friday“ třeba „Páteční HO“? Rozšířit tuto formu práce nebo ji naopak vrátit k dřívějšímu stavu? Těžká otázka. A to ještě neřeším záležitosti kolem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, používání vlastních prostor a pracovních pomůcek, dodržování firemních pravidel při vzdálené komunikaci, GDPR atd. atd. …
Těžko dávat nějaké zasvěcené soudy, ale asi platí to, co už bylo napsáno minule. HO je dobrý sluha, ale zlý pán. Máme díky němu novou možnost formy práce. Čím víc možností, tím jsme flexibilnější a přizpůsobivější. A především jsme se naučili pracovat s další formou aktivity. Umíme lépe využívat sociální sítě, jsme zkušenější při práci s počítačem. Manažeři se učí nové dovednosti za pochodu a vše se mění. Takže vlastně do budoucna máme jedinou jistotu a tou je permanentní nejistota. A v době nejistoty se hodí mít jistotu, že když nebudou lidé moci pracovat z prostor svého zaměstnavatele, zvládnou to po určitou dobu nějak i z domu.
A my v ALTERNATION jsme si velmi hezky ověřili, že když někdy v budoucnu nebude možnost určitou dobu rozvíjet dovednosti našich klientů prezenční formou, umíme toho spoustu i on line 😊.
Ať to jde s HO i bez něj vám přeje Petr Friesinger.
+420 773 33 77 55 petr.friesinger@alternation.cz