top of page

Home office, ANO nebo NE?



Část 1., pohled z pozice managementu.

To je otázka, kterou si už během roku 2020 položilo hodně manažerů. A v příštích dnech si ji ještě mnozí položí. Ovšem co třeba tuto otázku poněkud obměnit a ptát se místo „Home office (dále jen HO) ANO nebo NE?“ spíš „Jak (na) HO?“ Tedy když ANO, tak jak a komu a kdy a jak s tímto poměrně důležitým fenoménem posledních měsíců pracovat.


Pojďme se dnes podívat na tuto problematiku z pohledu vedoucích či majitelů firem. Schválně, ke které skupině inklinujete jako vedoucí víc. A zkusme to uchopit poněkud „pangejtově“.


Řekněme, že máme manažera A, který má na tuto záležitost jednoznačný názor:

1. HO je neefektivní, lidé jsou doma bez morálky, jejich produktivita je sotva 70%

2. Nezvedají telefony, reagují pozdě na maily, práci neodevzdávají ani včas, ani v potřebné kvalitě

3. Jsou rozptylování rodinnými příslušníky a dělají místo práce kdoví co, koneckonců já jako šéf žádný HO taky nemám

4. Těžko se úkolují, práce se složitě kontroluje a chybí dennodenní interakce mezi členy týmu


A právě bod č.4 hodně vypovídá o …. O čem vlastně? O nepřipravenosti zaměstnance pro práci formou HO? Anebo spíš vlastně o rezervách ve znalostech a dovednostech managementu? Tedy když už jsme u manažera, tak je to vlastně obrázek vypovídající o úrovni řízení samotného manažera? A je to nejspíš často dost tvrdě nastavené zrcadlo.


Proto mi to nedá nezmínit, že veškeré tyto nové znalosti, dovednosti a zkušenosti a jejich alternativy dodává společnost ALTERNATION 😊.


Potom však máme manažera B, který se na HO dívá třeba takto:

1. Už samotný fakt, že lidé nemusí dlouho dojíždět do práce a z práce je pro ně vítaným benefitem

2. Berou tuto možnost jako výraz určité důvěry, a proto jsou motivovanější

3. Větší svoboda jim umožňuje si lépe plánovat svoji práci, a dokonce se stává, že pracují delší dobu než by tomu bylo na pracovišti tzv. „na píchačky“

4. Díky větším kompetencím lze počítat i s jejich větší odpovědností


Opět i zde je stěžejní poslední zmiňovaný bod. Když totiž nejsou v zaměstnání v rovnováze kompetence a odpovědnost, je to vždy složité. U středního managementu se lidem stává, že se chovají jako „cyklisté“. Nahoře se hrbí a dole šlapou. Nebo ještě hůř, když jsou jejich kompetence výrazně menší než odpovědnost na ně kladená, tak mají nadlidský úkol. Jejich podřízení na ně totiž doslova kašlou, a to v době předkoronavirové, koronavirové a bude tomu tam i v době pokoronavirové.


Zde je třeba poznamenat, že jsou firmy a pozice, kde nějaký HO nepřichází do úvahy. Jsme si toho dobře vědomi. Prostě ve výrobní sféře si asi nevezmeme pás domů, abychom to „dávali v taktu“ někde z obýváku.

Určitým závěrečným shrnutím by mohlo být tvrzení, že stejně jako oheň, i „HO je dobrý sluha, ale zlý pán“.


A příště se podíváme na možnosti práce HO z pohledu zaměstnanců


Tak ať to jde s HO i bez něj vám přeje


Petr Friesinger


+420 773 33 77 55   petr.friesinger@alternation.cz


Mohlo by vás také zajímat:

Důležitost sociálního kapitálu


Comentários


bottom of page