top of page

Ebbinghausova křivka zapomínání

Aktualizováno: 25. 10. 2021



Křivka zapomínání, kterou se zabýval německý psycholog Hermann Ebbinghaus, nám jednoduše říká, že už v prvních minutách a hodinách po naučení se nějaké látky ji úspěšně zapomeneme. Už po pouhé hodině od začátku učení si pamatuje jen asi 60% látky a třeba po celodenním semináři už to není ani polovina.

Jak s touto informací naložit, abychom ji využili ve svůj prospěch? Potřebujeme toto krátkodobé biflování přeměnit v paměť dlouhodobou.



Hlavním faktorem pro podpoření je pravidelné opakování v ideálních intervalech. Většina teorií se přiklání k nejlepším výsledkům při opakování před spaním ještě tentýž den, pak druhý, sedmý a dvanáctý den. Dalšími důležitými prvky jsou potom smysluplnost informací, jejich praktičnost, míra použití v praxi, různé mnemotechnické pomůcky a v neposlední řadě i propojení s nějakým silným osobním prožitkem či vjemem. Tím se nám tato informace posune z krátkodobé paměti (té, kde se něco naučíme a druhý den třeba po zkoušce už to zase nevíme) do takzvané dlouhodobé paměti, kterou používáme a vybavujeme si třeba i léta.


Znáte to sami. Některé věci si pamatujeme doteď a nevíme proč. SPZ prvního auta, PIN vaší platební karty, ale taky třeba co bylo na základní škole před 20 lety nebo jak probíhala oslava prvních narozenin vašeho dítěte. Proč? Protože to pro nás bylo důležité, nové, zajímavé, často jsme to používali a třeba si i připomínali různou formou.

A je to 😊.


A možná ještě lepší než my koučové a trenéři jsou v práci s pamětí některé jiné profese. Namátkou třeba odborníci v reklamě, PR, politici. Přece znáte pojem, že „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“, nebo snad ne? Ale tím směrem bych nechtěl odbočit…



Závěrem si tedy řekněme, jak je možné třeba podpořit nějaká důležitá sdělení, která jsme chtěli vštípit kolegům během půlhodinového vystoupení na poradě. 1. Důležité věci zmíníme hned na začátku a vypíchneme je jako zásadní („V příštích 30´se budeme věnovat nejdůležitějším třem informacím, a to jsou za prvé…, za druhé…, za třetí…“).


2. Podpoříme je například i vizuálním způsobem, vždy je dobré spojit slyšené s viděným a naopak.


3. Ještě lepší je si vytvořit si k těmto informacím nějakou souvislost, citovou vazbu, mnemotechnickou pomůcku, pochopit je a mít možnost a taky potřebu je brzy znovu použít.


4. Ještě v průběhu oné půlhodiny se vyplatí stěžejní myšlenky několikrát zopakovat a spojit je do logických celků. Ideálně s nějakým citovým podtextem, dostat je účastníkům tzv. „pod kůži“.


5. Vhodná je taky interakce s publikem, využívání analogií a příběhů, paralel, různé dotazy, doplňující informace, forma hry či ankety k dané problematice.


6. A v poslední minutě se vyplatí například toto: „A v poslední minutě mého příspěvku (čímž všechny probudíme a aktivizujeme k závěrečné pozornosti😊) si dovolím zopakovat 3 nejdůležitější body mojí prezentace, kterými jsou … za prvé, za druhé, za třetí, opakuji…“.


Klidné dny plné úspěšného používání těchto pravidel všem přeje


Petr Friesinger.

+420 773 33 77 55   petr.friesinger@alternation.cz

bottom of page