top of page

Gaussova křivka ve firemním prostředí

Aktualizováno: 25. 10. 2021



Pamatujete si ještě Gaussovu křivku ze školy?

Gaussova křivka popisuje zákon o rozložení četnosti nějakého jevu. Zní to moc odborně, ale je to jednoduché. V přírodě, ve společnosti, ale i v byznysu probíhají různé jevy. Tyto jevy se vyskytují s určitou četností. A statistici dokážou z velkého počtu takových výskytů vynést graf, který potom vypadá nejčastěji nějak takto:

Na vodorovné ose jsou získané výsledky z měření jevů, od nejmenších po největší. Na svislé ose potom vidíme, kolikrát se daná hodnota opakovala. Říká se tomu tzv. Normální rozložení, protože podle tohoto rozložení funguje většina normálních jevů (slovo „normální“ je zde velmi důležité!).

Klasickým příkladem Gaussovy křivky je třeba rozložení inteligence (IQ) mezi lidmi. Zde příklad grafu:

Nejvíce lidí je „průměrně inteligentních“ (100 a okolí), normálních – to je střed křivky. Vlevo jsou ti s nižším IQ než je normál, vpravo ti s vyšším. Takhle to prostě je, i když nám někdy může připadat, že blbců je určitě víc než géniů :o) Není tomu tak.

Gaussova křivka má tedy vždy typický tvar zvonu. Platí to i v byznyse, respektive platívalo. Jak si hned ukážeme. Ve standardním kapitalismu v každém oboru fungovalo Gaussovo rozložení. Vezměme třeba představitele střední třídy, ševce: většina ševců kdysi byla průměrně normálních (rozuměj kvalitních, dobrých). Byli ve středu rozložení a bylo jich třeba 90%. Vlevo pak bylo 5% těch neschopných, nešikovných a vpravo 5% těch machrů, jedniček v oboru. A potom přišel Baťa... A vše bylo jinak :o).

Trh najednou vypadal takto:


Takovému rozložení trhu se říká „systém hvězd“, nebo taky rozložení „vítěz bere vše“. Takto vypadá křivka úspěšnosti v jednotlivých oborech dnes, v době internetu, globalizace a mizející střední třídy. Na rozdíl od dob dřívějších, kdy bylo hodně dobrých ševců (v každé vsi), nevěděli o sobě navzájem (to je také důležité!), a také si vzájemně nekonkurovali, máme dnes velice málo globálních hvězd typu Adidas a potom obrovské množství „lúzrů“.

Proč o tom píšu? Nejde mi o analýzu moderního kapitalismu. Jde mi o dvě jiné věci, které styl „vítěz bere vše“ negativně ovlivňuje a měli bychom si na to dát pozor.

Prvním dopadem na společnost je to, že mnoho „lokálních“ lidí po celém světě sleduje globální vítěze (YouTube, FB, on-line konference, atd...) Chtějí být podvědomě jako oni. Ovšem to většinou nejde. Na vrcholek grafu vpravo nahoře se moc lidí, firem, startupů prostě nevejde J. Ti, co tam nejsou, se přesto podvědomě srovnávají s vítězi. A to je silný stresor a velká demotivace pro každodenní práci.

Druhý efekt souvisí s rozvojem dovedností. Dříve, když jsme se učili třeba tančit a podařilo se nám dostat mezi lepší tanečníky ve městě, jsme z toho měli radost a pozitivně nás to motivovalo k dalším návštěvám kurzů a plesů. Dnes, když se učíme tančit, podíváme se na internetu na světové TOP tanečníky a dopad na nás může být přesně opačný: jsme demotivováni. A do kurzů postupně přestaneme chodit, protože „tohle přeci nikdy nebudu umět!“

Svět už prostě nefunguje podle pana Gausse :o). Jaké poučení si z tohoto „negaussovského“ světa můžeme vzít?

Chceme-li něco vybudovat, nebo se něco učit, nesrovnávejme se přitom s ostatními. Srovnávejme se pouze a jedině sami se sebou v čase. Neřešme, že někdo „vyrábí lepší boty“, nebo umí lépe tancovat. Řešme to, jestli my v naší firmě dnes vyrábíme nebo poskytujeme služby lepší, než jsme my sami vyráběli, poskytovali včera. Řešme, zda svoji práci zvládáme lépe, než jsme ji dělali před časem. Ne lépe než někdo téměř virtuální. To je důležité.

Chceme-li se něco nového naučit (třeba angličtinu), nekoukejme kolem sebe, na ty skvělé mluvčí, nesrovnávejme se s nimi. Řešme to, zda umíme teď více, než jsme my sami uměli třeba na začátku karantény :o).

Jak toho dosáhnout? Berme si zpětnou vazbu od skutečných lidí kolem sebe, ne od digitálních hvězd na internetu.

Co vy na to?

Dovětek pro ty, kteří vydrží ještě trochu textu:

  • Představte si firmu

  • Představte si ji jako sociální systém, který funguje podle Gaussova rozložení (aktivity, rozhodování, zodpovědnost, atd..)

  • A teď si představte, že taková firma funguje podle rozložení Vítěz bere vše

  • Vnímáte ten rozdíl? V prvním případě se na chodu firmy podílí velké procento VŠECH pracovníků, mohou samostatně plánovat, řešit, zodpovídat, panuje zde týmový duch. V druhém případě se na chodu firmy podílí jen hrstka lidí „nahoře“. Rozhodují o všem, vše plánují, vše kontrolují, vše řídí. Ostatní musí jen plnit rozkazy.

  • V které firmě byste chtěli pracovat? Nespěchejte s odpovědí, v klidu si to promyslete :o). Obě varianty mají totiž svá rizika...

  • A teď pojďme v představách ještě dál: kromě Normálního, tedy Gaussova rozložení, existuje v matematice ještě tzv. Rovnoměrné rozložení četnosti. Na obrázku to vypadá takto:

Dovedete si představit firmu, kde z hlediska plánování, rozhodování, kontroly, odpovědnosti, jsou zapojeni všichni?

Pokud odpovídáte ano, napište mi sem, jak ta vaše představa přesně vypadá. Díky. Nebo čtěte dál náš blog k tématu se ještě jednou vrátíme.

Hezké dny

Roman Fiala

Comments


bottom of page