Aneb: Kvadratura kruhu
Četnost tématu nestíhání se v mé komunikaci s okolím v posledních týdnech zvyšuje. Nic neobvyklého u lektora, který se mimo jiné zabývá timemanagementem a sebeřízením, řekli byste.
Jenže vysvětlení není tak přímočaré. Tohle téma totiž není noční můrou pouze frekventantů tréninků Alternation. Poslední dobou je to pravidelný otvírák mých posezení s kamarády na pivu, je také tématem rozhovorů s rodiči a dokonce i s dětmi (sic!). Nestíhání je hlavní příčinou odkládání různých rodinných návštěv, plnění předsevzetí, pozdních příjezdů a příchodů, předčasných odjezdů ze společných akcí a víkendů, nepojištěného auta, odkládané návštěvy lékaře, již pár let nevymalovaných kuchyní, apod. To vše slýchám.
Nejde o trend v mé sociální bublině, protože škála stěžujících si je opravdu široká.
Nestíhání je prostě fenomén dneška.
Důsledkem nestíhání je potom paradoxně dělání spousty zbytečných činností, prokrastinace, plnění pouze operativních úkolů, špatná práce s prioritami, chybovost, mrhání časem nad nedůležitými věcmi, atd. Ano, toto vše je důsledkem, ne pouze příčinou nestíhání, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde o obousměrný proces.
A nestíhání také je způsobeno a zároveň způsobuje žití života těch ostatních. Nikoli toho našeho. A z toho všeho potom plynou další důsledky: nervozita, únava, ztráta kreativity, zhoršování paměti, ztráta motivace, vyhoření, zacyklení.
Kvadratura kruhu.
Všechny tyhle důsledky nejsou ale nic proti jednomu nenápadnému, nezmiňovanému a podceňovanému následku: Kvůli našemu zacyklenému nestíhání odkládáme, neděláme a nevěnujeme se věcem mimo hlavní obor našeho snažení. Ať už v práci nebo v osobním životě. Právě z toho důvodu že nestíháme, vůbec nesledujeme jiné obory, nečteme odborné knihy, nechodíme na přednášky, nezajímáme se o politiku, nemluvíme s lidmi z jiných sociálních bublin. Tohle všechno totiž odkládáme v časovém presu jako první. Děláme jen to, co nás živí, nebo to, kde nám nejvíc hrozí průšvih nebo nespokojenost okolí.
Následkem tohohle aspektu postupně zužujeme svoje vnímání světa a svoji schopnost porozumět mu. Potom se snáze necháme vmanipulovat do dělání nesmyslných věcí, které nás obírají o čas, jenž nám potom chybí a my nestíháme.
Kvadratura kruhu je geniálně uzavřena.
Co s tím?
Držme si od věcí odstup. Vnímejme souvislosti. Promysleme si vždy nejprve, co a proč začínáme dělat. Zvažme všechny externality chystané činnosti. Zastavme se na chvíli, než se rozběhneme. A vyhodnocujme si, co jsme udělali a co to ve skutečnosti světu přineslo. Ne šéfovi, ne firmě, ale K ČEMU TO OPRAVDU BYLO.
A občas nic nedělejme. Jen vnímejme, čtěme, naslouchejme, porovnávejme.
Zajímejme se o dění okolo nás. Nebuďme sice skvělými, ale pouze fachidioty.
A diskutujme. Potom se možná dozvíme i to, že všichni nestíhají, přestože pracují rychleji než kdykoli dříve.
Zatracená kvadratura kruhu! 😁
Pevné nervy a odvahu poodstoupit vám přeje
Roman Fiala, Alternation
Comments