Opravdu existuje moudrost davu?

Aktualizace: dub 26

Znáte a používáte v praxi? (část 16.)



Jsme před realizací změny. Stojíme před novým projektem. Čeká nás klíčové rozhodnutí. V těchto a mnoha podobných situacích zvažujeme, zda se máme rozhodnout sami, nebo si raději přizvat nějakého experta. Anebo zapojit do přemýšlení tým?

V akademických kruzích je už roky zkoumán jev, který se nazývá „moudrost davu“. Byznysová sféra s tímto jevem bohužel příliš nepracuje. Je ale dobré vědět, co vědci zjistili a experimentálně ověřili ve stovkách zkoumání. V závěru článku si řekneme, jak s „moudrostí davu“ můžeme pracovat v praxi. A to nejen v situacích uvedených v úvodu.


Už v roce 1906 anglický vědec Francis Galton provedl dnes už slavný experiment: nechal návštěvníky jakési vesnické výstavy odhadovat hmotnost vybraného býka. Očekával, že odhady budou velmi nepřesné, včetně průměrného odhadu. Dopadlo to ale jinak. Celkem se účastnilo 787 tipujících z řad běžných návštěvníků. A potom skupina odborníků. Průměr všech tipů byl 1197 liber. Skutečná hmotnost býka 1198 liber. Tedy průměrný tip se skoro přesně strefil do reality! A hlavně tento kolektivní odhad byl lepší než tipy odborníků i než tip nejlepšího ze všech tipujících. Průměr názorů skoro osmi set laiků byl blíž realitě než odhady odborníků. Náhoda?

Pan Galton tím rozpoutal přes sto let trvající debatu o tom, zda existuje něco jako moudrost davu. Asi nejznámějším současným propagátorem moudrosti davu je finančník a novinář James Surowiecki.

Klíčovou otázkou zde je, jestli má lepší úsudek „dav“, skupina, tým. Nebo jednotlivec, ať už expert na dané téma, nebo třeba nejlepší z toho „davu“. U koho je větší pravděpodobnost, že bude mít lepší odhad? Kdo se lépe strefí do reality? Kdo bude mít spíš pravdu? Bude blíž správnému výsledku, ideálnímu rozhodnutí názor nejlepšího jednotlivce, nebo průměr názorů všech „průměrných“ členů týmu? Svěříme třeba ve firmě rozhodování sami sobě, najatému expertovi, nebo celému týmu? Asi se v takové chvíli stejně vždy rozhodneme zcela intuitivně, pocitově, podle osobních preferencí nebo sympatií.

Pokud bychom se ale rozhodovali čistě pragmaticky, vědecky, měli bychom vždy pro rozhodování volit tým. Nejen kvůli tomu býkovi. Soubor individuálních úsudků příslušníků skupiny totiž opravdu většinou bývá ve svém součtu daleko přesnější než úsudek i toho nejchytřejšího jednotlivce. Vědeckých pojednání a experimentů, které tento fenomén během sta let potvrdily, je totiž hodně.

Například socioložka K. H. Gordonová pracovala v rámci svého experimentu s 200 studenty. Měli uspořádat předměty podle hmotnosti. Skupinový odhad byl přesný na 94%. Lepší výsledek mělo pouze 5 z dvou set jednotlivců. V podobných experimentech se vždy potvrdí jedna věc: čím více opakování experimentu proběhne, tím přesnější je průměrný odhad skupiny, a naopak klesá procento jednotlivců úspěšnějších než průměr. Jinak řečeno: dlouhodobě se vždy týmové rozhodování vyplatí. Jedna podmínka ovšem musela být při experimentech splněna. To, že členové rozhodovací skupiny se v žádném případě nesměli ovlivňovat. Zároveň se ukazuje, že pravděpodobnost dosažení skupinového úspěchu zvyšuje také různorodost skupiny. Rozmanitá skupina lidí, kteří mají různou míru znalostí a porozumění věcem, dokáže učinit inteligentnější rozhodnutí než nejchytřejší šéf :o)


Jak tedy využít „moudrost davu“ v praxi?

  • budujme týmy heterogenní, složené z lidí různých pozic, zaměření, zkušeností a názorů

  • kdykoli to jde, hledejme řešení společně, ptejme se na názory všech členů týmu

  • dejme si pozor na to, aby se členové týmu vzájemně neovlivňovali (raději tedy brainwriting místo brainstormingu, názory na důležité téma porady posbírat na lístečcích na počátku porady, dřív než se všichni vzájemně ovlivní svými názory)

  • nebojme se do týmů, které hledají řešení, zapojovat nováčky, jejichž neotřelý pohled zvýší úspěšnost rozhodování týmu

Pro týmová rozhodování hraje mimo jiné také to, že se jejich používáním vždy rozšiřuje množina možných řešení. Takové rozhodování pak umožňuje řešit problémy novými způsoby. A to je právě dnes opravdu tématem rozhodování číslo 1!

Možná si teď říkáte, že tohle všechno je pouze akademická debata a že svět byznysu je prostě jiný. Kdoví... Zde jsou dva výroky významných podnikatelů: Henry Warner z firmy Warner Brothers řekl v roce 1927: "Kdo myslíte, sakra, že by chtěl, aby herci na plátně mluvili?"a Thomas Watson z firmy IBM prohlásil roku 1943: "Myslím, že je na světě trh tak pro pět počítačů."

Kdoví, jak by jejich výrok vypadal, kdyby se tehdy na názor zeptali celého svého týmu :o)

Přeji vám všem, ať máte kolem sebe skvělý tým. A jste-li šéfem, tak se nebojte ten tým využívat.

Roman Fiala

info@alternation.cz      +420 602 268 483   

  • Facebook - Black Circle
  • LinkedIn - Roman Fiala
  • YouTube - Alt

Naši partneři v oblasti lidských zdrojů Peopledrive.

Naši partneři pro změnový a krizový management Sanek.

  • Facebook - Black Circle
  • LinkedIn - Black Circle
  • YouTube - Alt