Těkáte, jste umanutí nebo vám vyhovuje bahýnko? Zkuste nadhled.

Roman Fiala, jednatel Alternation a lektor popisuje unikátní typologii Structogram, kterou využívá často na svých workshopech.

Denně potkávám spoustu lidí. Pro efektivní komunikaci s nimi využívám nejvíce metodu structogram. Je to typologie na principu biostruktury lidského mozku a pracuje se třemi základními dominantami. Z hlediska přístupu k práci jsem si ovšem lidi kolem sebe postupně začal rozdělovat do čtyř skupin.

Pod článkem najdete video s vizualizací této metody!

Základní rozdělení je na horizontální ose, kde na jednom konci jsou lidé, kteří stále těkají.

Těkání se projevuje neustálou změnou obsahu a rytmu práce, charakteristickým u těchto lidí je multitasking, často dramaticky propojený s věčným začínáním, nadchnutím se, rychlým plánováním a zároveň chronickým nedotahováním věcí do konce. Těkaví lidé přespříliš často mění nejen své cíle, ale i nástroje a pomůcky, s kterými pracují. Prostě jeden měsíc jedeme vše na Google Disc a druhý měsíc propadneme kouzlu Onenote.

Na druhé straně této osy je umanutost. Umanutí lidé bývají často těsně před, nebo bohužel už za, hranicí workoholismu. Vypadají velmi výkonně, při pohledu zpět v delším časovém horizontu se o tom ovšem dá s úspěchem pochybovat. Všude mluví o své práci. Předpokládají, že to všechny zajímá a že také všichni vidí svět stejně jako oni sami. Mají plný diář na mnoho měsíců dopředu a prostě makají na svém úkolu. V horší variantě navíc vše stále kontrolují a všechny kritizují.

Na vertikální ose dole je bahýnko. Pozor, ten, kdo je v bahýnku, to samozřejmě neví (stejně jako netuší, kde jsou, ti umanutí i těkající). Bahýnko je těžká kategorie: člověku je tam vlastně dobře, nic moc se tam nehýbe a rozhodně se to nesune kupředu. V bahýnku netěkáme. Válíme se. A umanutost? Ta ano, ale pouze svojí vlastní minulostí a současností, tam to končí, ani milimetr kupředu! Člověk v bahýnku často vede dlouhé monology o své práci, umí ji perfektně popsat. Používá slovo „snažíme se“. A poznáte ho taky podle toho, že se prakticky neptá.

Teď to pojďme rychle zachránit, ať nepropadnete skepsi. Na svislé ose nahoře jsou lidé, kteří mají nadhled. Mám je rád. Tito lidé netěkají, nejsou umanutí, do bahýnka si občas lehnou jen na chvilinku, když vědí, že dělat cokoli jiného nemá v daný okamžik stejně cenu. Jsou efektivní a když se ohlédnou za svou prací, tak mohou být většinou spokojení. Proč? Protože jsou to lidé, kteří mají vizi a umí ji převést do cílů a plánů. Kladou otázky sobě i ostatním. Mají sebereflexi, pracují se zpětnou vazbou a často během rozhovorů rekapitulují a parafrázují. Umí se zastavit, obrazně řečeno vylézt na žebřík a podívat se na sebe a situaci opravdu z nadhledu. Jo, a ještě jedné věci jsem si všimnul: tito lidé rádi používají tužku a papír namísto elektroniky. Umí vizualizovat a zjednodušovat, papír A4 jim vystačí pro naplánování celého projektu.

Závěrečná poučka: trocha té umanutosti, občasné těkání a válení v bahýnku nikomu neuškodí. Pokud nejste extrém zcela na konci osy, buďte v klidu. Většina výše popsaných charakteristik jsou dovednosti, resp. nedovednosti. Z toho plyne, že se dají naučit i odnaučit :-).

Děkujeme Romanovi za popis Structogramu.