Důležitost sociálního kapitálu



V posledních týdnech se ve veřejném prostoru mnohem častěji, než dříve, objevují témata on-line komunikace, Home Office, výuky na dálku, virtuálních týmů, meetingů, apod. Kapitáni byznysu jakoby hromadně propadli kouzlu vzdálené komunikace.

Zdá se, že to, k čemu nás dohnala situace kolem čínského viru, stačí nyní jen uchopit a udělat z toho standard. Vše se urychlí a zlevní. No, nepodlehněte tomuhle lákadlu, že.

Někde na pozadí ovšem běží docela nebezpečná linka. Lidé (zaměstnanci) se přestávají osobně potkávat. Hrozí postupná ztráta sociálního kapitálu ve společnosti. Tím sociálním kapitálem myslím hlavně schopnost komunikovat spolu s cílem domluvy. Cílem komunikace je přeci domluvit se. Cílem není rychlost ani nízké náklady.

A to, co nyní během vynucené karantény a uzavření tisíců lidí ve svých domovech jednoznačně k domluvení se pomohlo, tedy možnost neosobní komunikace na dálku, může při dlouhodobém neuváženém využívání naši vzájemnou komunikaci a schopnost domluvy ztížit.

Nositel Pulitzerovy ceny, americký vědec a publicista Jared Diamond se ve své knize Rozvrat s podtitulem Jak se národy vyrovnávají s krizemi věnuje mimo jiné právě úpadku sociálního kapitálu ve společnosti. Mluví o postupující ztrátě sociálních kontaktů jako o velkém riziku. (Nelekejte se názvu knihy. Autor na příkladech národních / státních krizí ukazuje opakující se principy řešení krizí. Jeho myšlenky jsou dobře využitelné i v byznysové praxi. Proto knihu vřele doporučuji).

Ale zpět k rizikovému omezení osobních kontaktů lidí.


Podle autora je vysvětlením úpadku sociálního kapitálu v USA vzestup nepřímé komunikace na úkor přímé.


Diamond píše:

“Za našich (myšleno v USA) prvních 43 prezidentů a prvních 220 let ústavní vlády se Senát (horní komora amerického Kongresu) postavil ...... proti pouhým 68 kandidátům, nominovaným prezidentem na vládní pozice. Po zvolení demokratického prezidenta Obamy v roce 2008 však republikánští vůdci oznámili záměr zablokovat vše, co navrhne. To znamenalo blokování 79 Obamových kandidátů během pouhých čtyř let. Za čtyři roky tedy bylo zablokováno více kandidátů než za předchozích 220 let! …… Ve druhém funkčním období prezidenta Obamy v letech 2012 až 2016 schválil republikány ovládaný Senát nejnižší počet prezidentem nominovaných soudců od začátku 50. let 20. století a nejnižší počet soudců odvolacích soudů od 19. století”

Proč se podle Diamonda rozpad politického kompromisu uspíšil právě během posledních let? Může za to překvapivě i nárůst vnitrostátní letecké dopravy v Americe. Ta v současnosti nabízí častá a rychlá spojení mezi Washingtonem a jednotlivými americkými státy. V minulosti to vypadalo tak, že se zvolení američtí kongresmani přestěhovali na čtyři roky s celými rodinami do Washingtonu. Ve městě museli zůstávat i o víkendech, protože stihnout návrat do domovských států a zpátky během víkendu nebylo možné. Proto žily ve Washingtonu i jejich manželky a děti. Děti chodily do stejných škol. Kongresmani, jejich manželky či manželé a děti pěstovali o víkendech společenské vztahy, chodívali společně hrát golf, na večeře, poznávali partnery a děti kolegů z Kongresu a trávili spolu čas jako přátelé, nikoli pouze jako političtí protivníci nebo spojenci. Dnes se politici rychle a levně dopraví do a z domovského místa i několikrát za týden. Proto mnoho z nich ponechává rodiny v domovském státě, kde také chodí do škol jejich děti. Ty si nehrají s dětmi jiných kongresmanů, zastupitelé se neseznamují s rodinami kolegů a vnímají jeden druhého jen jako politiky. Téměř 20 % kongresmanů dnes ve Washingtonu nemá ani svůj byt. Během zasedání přespávají v kanceláři. Častěji ale pracují na dálku ze své kanceláře v bydlišti. Osobně se tak s jinými zastupiteli potkávají minimálně. Proto mj. ten obrovský antagonismus a neschopnost se domluvit.


Tento zajímavý autorův postřeh lze vnímat jako ilustraci toho, co může obecně znamenat omezení sociálního kontaktu lidí, kteří rozhodují. Vzdalování se v názorech. Utvrzování se ve svém pohledu na věc a neschopnost pochopit, natož akceptovat, názor druhého. Příklad senátorů z amerického Kongresu je výmluvný. Riziko úpadku sociálního kapitálu dnes existuje i ve firmách.

Úlohou personalistů a vzdělavatelů v dnešní době je tedy podle mne střežit právě sociální vztahy a dbát na to, aby nebyly v euforii z možností elektronické komunikace a systému práce z domu nenápadně narušovány, až posléze zničeny. To by totiž znamenalo obrovský zásah do firemní kultury. Směrem k horšímu, víc konfliktnímu prostředí. Přitom by si to málokdo z liniových šéfů uvědomoval. Zničení dobré firemní kultury sebou následně nese lidské i finanční vícenáklady. Vše se nakonec neschopností dohodnout se zpomaluje a zdražuje. Kruh se uzavírá. Takže vlastně i manažeři, nejen personalisté, mají důvod na to myslet :o)

Váš


Roman Fiala


Moho by vas také zajímat: E-kurzy a soft skills https://www.alternation.cz/post/zachrání-e-kurzy-implementaci-získaných-soft-skills-do-praxe

48 zobrazení

info@alternation.cz      +420 602 268 483   

  • Facebook - Black Circle
  • LinkedIn - Roman Fiala
  • YouTube - Alt

Naši partneři v oblasti lidských zdrojů Peopledrive.

Naši partneři pro změnový a krizový management Sanek.

  • Facebook - Black Circle
  • LinkedIn - Black Circle
  • YouTube - Alt