ZMĚNA PŘIJDE, KDYŽ SE ZASTAVÍŠ

Alena Jáchimová pro nás napsala článek o koučování pro všechny, kteří chtějí s jarem rozvíjet nadhled… a pustit „čerstvý vzduch“ do svého života…

Sama za sebe i skrze zkušenosti svých klientů vím, jak obrovsky důležité je zastavit se. Známé motto říká: „Změna přijde, když se zastavíš“. Připomíná mi, že pokud si pravidelně nenajdeme prostor pro nadhled, nedokážeme se ve svém životě posunout k nové kvalitě.  A běžet v nekonečně stejném kruhu je vyčerpávající, už jen když si to představíte.

„Stojím před důležitým rozhodnutím. Dalo by se říci, že jsem na další životní křižovatce. Jedna z těch cest je nechat vše běžet tak, jak běží. Mám skvělou práci, ve které se cítím jistá, která naplňuje mé ambice a dovoluje mi realizovat zkušenosti a velkou část mých schopností. Pracuji v týmu, který znám a ve kterém mám své místo. Už 10 let. A to je možná ten problém. Je těžké cokoliv měnit. Zaškatulkovaná, zařazená, maximálně vytížená a výkonná. Tak proč?! Jenže mne to neuspokojuje. V práci trávím více než polovina svého života a tak chci, aby to za to stálo, aby měla smysl a význam, abych při ní napínala své síly a vyvíjela se. Teď se objevila výzva. Lákavá, zajímavá a opravdu náročná. Dokážu převzít odpovědnost také za druhé a jejich výsledky? Na čem mohu stavět? Vím jen jedno, potřebuji podporu, abych si to ujasnila a abych svoji jistotu na úspěch posílila. A tak jsem tady.“

Dokážete přimět sami sebe chovat se jinak?

V životě a v práci nás potkává mnoho změn: mění se podmínky, ve kterých pracujeme, stoupají nároky, učíme se řídit projekty, vytvářet flexibilní a výkonné týmy, ovládat nové technologie a setkáváme se s životními výzvami. Některé změny jsou snadné a jiné nám dokáží zamotat hlavu. Projít procesem vnitřní proměny, opouštět nefunkční zvyky a vytvářet si nové znamená nahlédnout na to, jak sami sebe podporujeme a jak sami sebe aktualizujeme. Pokud měníme své chování, naladění, ovlivňujeme přirozeně chování a naladění lidí kolem sebe. Jak snadné.

Koučování je dnes běžnou metodou

Možná znáte okamžiky, kdy dlouho mluvíme o problémech a o tom, co vše nefunguje, co vše je špatně. Utápíme se v tom nebo přinejmenším přicházíme o energii. Nezlepšujeme to. Koučování dnes už není v oblasti osobního a firemního rozvoje žádnou novinkou. Stalo se dostupným a běžným způsobem, jak podporovat klíčové lidi v organizaci – ty, kteří na sobě chtějí pracovat a plně využívat své možnosti (zatím utajené či skryté).

Když nároky na nás rostou a doba je chaotická

Metoda koučování, se do firemního prostředí dostává z vrcholového sportu. Nároky na sportovce už jsou tak vysoké, že jen poctivě trénovat nestačí. Vzápětí se objevují dvě cesty:

• za prvé dopink

• a za druhé práce s vůlí, motivací a psychickou pohodou sportovců.

Je to vlastně jednoduché. Nejistý, nervózní sportovec s katastrofickým myšlením nic neuhraje. V podstatě jde o to, jak udržet pozornost na tom, kde máme vliv nikoliv na tom, čeho se obáváme. Koučovaný prozkoumává

• „jak sbírat odvahu a k čemu“ (vědomé rozhodování)

• a „jak důvěřovat sám sobě, případně svým lidem navzdory nejistému výsledku“ (sebe-motivace)

Koučování je především o schopnosti učit se

Neznamená to vložit sebe do rukou kouče a čekat, že on to za nás vyřeší. Nejste rozbitá hračka, kterou je třeba opravit či vylepšit. Jste rostlinou, o kterou se staráme, aby vydala své plody.

V koučování jde o aktivní spolupráci dvou lidí v rozdílných rolí. Oba mají společný záměr, cíl a vzájemně důvěřují tomu, že ho společně dosáhnou (i když hned nemusí vědět přesně jak). Je to vztah založený na respektu, rozdílných schopnostech a kompetencích. Je to vztah, který objevuje, jak nejlépe a ekologicky využít podmínky, které k tomu jsou k dispozici (ani dobré ani špatně, zkrátka jen nějaké).

Pro koučovaného je to cesta, jak vědomě psát „kuchařku“ svého života či úspěchu. Kouč je někdo, kdo ho v tom podporuje, aby ji skutečně „napsal“ a recepty v ní byly z jeho kuchyně a podle jeho chuti. Jak známo nejlepší recept na svíčkovou je přece ten, který se dělá u nás doma.

Žádný kouč nás nepřiměje být šťastný, úspěšný ani učit se, když se pro to sami nerozhodneme.

Co lze očekávat od kouče

To, co pomáhá je to, že kouč:

• velmi přítomně naslouchá. Je v tom procesu u toho s námi. Jeho přítomnost je zásadní. Je zrcadlem nás samotných.

• pomůže formulovat cíle a zajímá se o to, co se daří (třeba i navzdory překážkám a pociťovaným obtížím).

Když na sobě pracujeme dojdeme často do určitého bodu, ve kterém se zastavíme a točíme se. Je to stav podobný tomu, když se motáme na kruhovém objezdu a nevíme kudy je to dál. Můžeme riskovat a přijít na to formou „pokus, omyl“ a nebo se stále točit na témže místě.... Otázky od kouče vedou k zamyšlení. Identifikují místa, ve kterých je zdroj motivace, energie a poznání. Zkušený kouč ví, kam „ťuknout“, aby koučovaný objevoval skryté bohatství v sobě. Podporuje jeho sebedůvěru riskovat (s určitou dávkou předvídatelnosti, samozřejmě).

Kouč je katalyzátorem mentální přípravy koučovaného k akci, která vychází z jeho vlastních zdrojů: vědomostí, zkušeností a nápadů „Jak se dostat k tomu, abych....“

Za článek děkujeme naší lektorce, koučce a mentorce Aleně Jachimové.