top of page

Co je cílem vzdělávání?

Aktualizováno: 25. 1. 2022



Před více než měsícem jsme slíbili, že pro vás napíšeme během nucené karantény každý pracovní den jeden příspěvek na blog Alternation. Slib jsme splnili, psali jsme poctivě celý duben.

A budeme psát dál. Jen trochu rozvolníme četnost. Přeci jen už se (rádi) musíme zase věnovat našim klientům i v terénu :o)

Smyslem této naší akce bylo kromě udržení se v mentální kondici, hlavně poskytnout vám čtenářům nové vědomosti. Takové, které můžete využívat v praxi. Principy, postupy, zkušenosti, inspirace. Jaký také jiný cíl, když jsme vzdělavatelé, že? Snad se nám to povedlo.

V této souvislosti mě napadlo, zda jsme vůbec ve shodě v tom, co jsou cíle vzdělávání obecně. Chápeme to všichni stejně? Nebo alespoň podobně? Udělejme si takový malý exkurz do světa všech deklarovaných cílů vzdělávání. V závěru toho příspěvku vám potom prozradím, co je podle mého názoru skutečným cílem jakéhokoli vzdělávání. Ale nepředbíhejme.

Ve školství, hlavně v tom základním, jsou jako cíle vzdělávání deklarovány známky, dobrý „prospěch“ (zajímavé slovo, že?), dokončení školy, maturita. Tuto rétoriku používají často rodiče. Někdy bohužel i učitelé.

Když se na cíle vzdělávání zeptáte politiků, nejčastěji slyšíte: připravit mladé lidi na jejich budoucí profesi. Když se někdo z politiků rozpovídá a přestane se kontrolovat, řekne vám rovnou, že cílem je „vychovat si pracovní sílu“. Fuj.

No a jaké cíle vzdělávání pracovníků slýcháme ve firmách? Vybírám ty nejčastější:

· zvýšit výkonnost lidí

· naplnit potřeby rozvoje pro danou pozici

· splnit požadavky nadřízeného manažera

· utratit rozpočet na vzdělávání

· dohnat dříve zanedbávanou věc („my jsme dlouho nevzdělávali...“)

· připravit člověka na karierní postup

· odškrtnout si splněný úkol

· vysvětlit lidem to, co nechtějí pochopit od manažera (to se stává nám, externím dodavatelům)

· atd...

Chci se vás na tomto místě zeptat: Naplňování kterého z výše uvedených cílů byste chtěli být součástí jako objekty toho vzdělávání? Těžko se vybírá, že? Ani jeden z výše uvedených důvodů totiž není skutečným cílem a smyslem vzdělávání. Společnost se v tomhle velice mílí. Bohužel. Z tohoto velkého společenského omylu vzniká potom mnoho obtíží. O tom ale někdy jindy.

Pomalu se ale blížíme k rozuzlení. Co že je tedy tím jediným správným cílem vzdělávání? Než vám poskytnu odpověď, ještě malá nápověda. V předchozím odstavci jsem v otázce záměrně použil slovo „objekt“. To znamená, že někdo vás vzdělává a vy jste tedy objektem jeho snahy. Už od první třídy. Pokud to takto je, může být většina výše uvedených cílů vzdělávání vlastně správná. My bychom ale neměli být „objekty“ vzdělávání. My jsme přeci subjekty svého vlastního vzdělávání. My sami se vzděláváme, rozvíjíme, rosteme. Občas nám k tomu jen někdo pomáhá. Tu učitel, tu mistr, manažer, nebo lektor či kouč. Nejsme ale jejich objekty! Tedy neměli bychom být.


A když se na vzdělávání podíváme takto, potom

jediným cílem vzdělávání je vzdělávání.

A je to. Vzděláváme se přeci sami pro sebe. Ne pro jiné. Vzděláváme se bez ohledu na to, jak právě vypadají státní maturity. Bez ohledu na to, kdo je naším šéfem, nebo kdo je šéfem HR.

Teorie vědomostních propastí, o které se na našem blogu brzy dozvíte víc, pracuje s tzv. Matoušovým efektem. Ten vychází z Bible:

„Neboť každému, kdo má, bude dáno. Kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má“.

Matouš, 25, 29

Proto se vzděláváme. Vzdělávání je celoživotní, výsostně osobní záležitost. Každý zde zodpovídáme sám za sebe. Takhle to vnímáme v Alternation.

Těšíme se na setkání s vámi na workshopech a kurzech. A také zde na blogu.

Závěrem chci ještě poděkovat kolegovi Petru Friesingerovi, který se na tom, co jsme si pracovně nazvali „blogová smršť“ podílel nejvíc. A také vám všem, kteří jste na naše články reagovali a psali nám. Pomáhá nám to pro další práci. Pište dál. Díky.

Krásné májové dny přeje

Roman Fiala

Mohlo by vás také zajímat:





bottom of page